Autoři | Ema Blažková

Ema Blažková, Libuna Čížková zpívá v cele 21, Malá pevnost Terezín, 1942, tužka, papír, 16 x 15,8 cm, PT 12280

Ema Blažková, Pohled na Ženský dvůr, Malá pevnost Terezín, 1942, perokresba tuší, karton, 32,3 x 22,3 cm, PT 2324

Ema Blažková, Rozhovor přes zamřížované okno, Malá pevnost Terezín, 1942, tužka, karton, 21,8 x 16,4 cm, PT 2318

Ema Blažková, Sedící ženy o nedělní „frajštunde“, Malá pevnost Terezín, 1942, tužka, karton, 21,7 x 31,7 cm, PT 2325

Ema Blažková, Vězeňkyně na dvoře, Malá pevnost Terezín, 1942, tužka, barevné tužky, karton, 21,5 x 16,6 cm, PT 2317

Ema Blažková

Ema Blažková se narodila 31. srpna 1924 v Praze do úřednické rodiny. Za války studovala na gymnáziu v Roudnici nad Labem. Necelý měsíc po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (1904–1942) byla však 20. června 1942 kladenským gestapem společně s dalšími 83 studenty zatčena.

Jako záminka k tomuto zákroku v době heydrichiády posloužilo vykonstruované obvinění o plánovaném atentátu na řídícího učitele roudnické německé obecné školy Alfréda Bauera (1897–1945). Všichni studenti byli převezeni k výslechu do policejní věznice v terezínské Malé pevnosti, odkud se, až na 20 transportovaných do koncentračních táborů, dostala většina po několika měsících na svobodu. Tato akce gestapa měla tragické následky, neboť 13 z 84 uvězněných studentů zahynulo.

Dívky byly v Malé pevnosti umístěny na Ženském dvoře do cely číslo 21. Ema Blažková se v tomto skličujícím prostředí dostala k tužce a na různé kousky papíru začala zachycovat každodenní život v Malé pevnosti. Postupně kreslila jednotlivá zákoutí Ženského dvora nebo dění v cele. Zvláště výrazné byly pak její portréty spoluvězeňkyň. Kromě toho musela také tvořit obrazy pro dozorce.

K jejímu propuštění došlo 2. listopadu 1942, tím pro ni ovšem hrůzy válečných let neskončily. Na podzim roku 1944 byla gestapem zatčena znovu, tentokrát v rámci nuceného pracovního nasazení. Pracovala jako pomocná dělnice v Babí u Náchoda, kde byl závod na opravu leteckých motorů, dále v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a na stavbě Štěchovické přehrady.

Po válce Ema Blažková dokončila studium na roudnickém gymnáziu, poté studovala kresbu a malbu v Praze na ČVUT, Akademii výtvarných umění a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Absolvovala s titulem akademická malířka. Zaměřovala se především na krajinomalbu a portréty (specializovala se na dětské), ale věnovala se i zátiším, žánrovým námětům, ilustrační tvorbě pro děti a vyučovala figurální malířství. K často zobrazovaným motivům patřily pražská zákoutí, výjevy z Podřipska či z Příbramska. Nevystavovala pouze v Československu, své obrazy prezentovala rovněž v zahraničí.

Zkušenost s vězněním v Malé pevnosti Terezín a následný nástup komunismu zasáhly Emu Blažkovou natolik, že se u ní projevil nepotlačitelný odpor k totalitě. Antipatie k vládnoucímu režimu vyvrcholily v 70. letech, kdy byla na základě vykonstruovaného obvinění zatčena. Její vazba v pražské ruzyňské věznici vedla k propuknutí vážné duševní choroby, která vážně ovlivnila zbytek jejího života. Ema Blažková, matka tří dětí, zemřela 31. srpna 2003, v den svých 79. narozenin.