Autoři | Stanislav Kafka

Stanislav Kafka, Postavy vězňů v cele, Malá pevnost Terezín, 1941–1942, tužka, papír, 10,5 x 14,9 cm, PT 8319

Stanislav Kafka, Studie skupiny vězňů v cele, Malá pevnost Terezín, 1941–1942, tužka, papír, 10,3 x 15,2 cm, PT 8326

Stanislav Kafka, Studie skupiny vězňů, Malá pevnost Terezín, 1941–1942, tužka, papír, 10,4 x 14,8 cm, PT 8320

Stanislav Kafka, Studie vězně hrajícího karty a skupiny vězňů u kamen, Malá pevnost Terezín, 1941–1942, tužka, papír, 15,1 x 10,6 cm, PT 8322

Stanislav Kafka, Studie vězňů, Malá pevnost Terezín, 1941–1942, tužka, papír, 16,5 x 10,6 cm, PT 8317

Stanislav Kafka

Stanislav Kafka se otci Karlu Kafkovi a matce Marii narodil 7. srpna 1891 v Bohuslavicích u Nového Města nad Metují. Vyrůstal u svého dědečka řezbáře. Absolvoval obchodní akademii v Praze. Nejprve byl zaměstnán v ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk), ale poté přešel k firmě Výroba optických přístrojů Josef a Jan Frič na pražských Vinohradech. Již roku 1909 vstoupil v Praze do České obce sokolské, kde byl nejprve cvičitelem, postupně se stal členem předsednictva cvičitelského sboru, župním vedoucím dorostu a členem dorostové komise. V roce 1928 obnovil sokolský šermířský kroužek, v jehož čele se dostal až do mezinárodní šermířské komise. Kromě tělocvičných aktivit byl také zvolen do správního výboru Sokola Pražského jako náměstek archiváře, členem náčelnictva České obce sokolské a pracoval v redakčním kruhu Sokolských besed. Mezi oblíbené činnosti Stanislava Kafky bezesporu patřila umělecká tvorba. Od mládí se věnoval kreslení a malovaní, což ho provázelo celý život. Svými obrázky přispíval do sokolských časopisů, pracoval na ilustracích do cvičitelských příruček a učebnic tělocviku pro děti. V neposlední řadě tvořil jen tak pro radost, přičemž občas některými díly obdaroval své přátele.

Stanislav Kafka se ihned po nastolení protektorátu zapojil do protinacistického odboje. V čem konkrétně spočívala jeho ilegální činnost, bohužel nevíme. S největší pravděpodobností působil v Obci sokolské v odboji, která se podílela na organizování odchodů do zahraničí a kooperovala s dalšími odbojovými organizacemi – Obranou národa, Politickým ústředím a později rovněž s Petičním výborem Věrni zůstaneme. Po nástupu Reinharda Heydricha (1904–1942) do funkce zastupujícího říšského protektora došlo k vyhlášení stanného práva, v rámci něhož se uskutečnila i tzv. Akce Sokol (Aktion Sokol) – úder německých bezpečnostních složek namířený proti sokolské organizaci. V noci ze 7. na 8. října 1941 proběhlo rozsáhlé zatýkání jejích vedoucích činovníků. Do tohoto okruhu spadal též nad ránem gestapem ze svého bytu odvedený Stanislav Kafka.

K výslechu byl společně s ostatními zadrženými funkcionáři převezen do Petschkova paláce. Následně skončil na nějakou dobu ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti. Odsud se mu podařilo tajně odeslat rodině několik motáků s informacemi o pracovním nasazení a vězeňských poměrech. Ani v těchto otřesných podmínkách neztratil chuť k umění, dnes můžeme ve sbírce Památníku Terezín najít jeho 14 kreseb. Většina z nich představuje studie spoluvězňů nebo interiér cel. Jedná se o jeho poslední díla. Dne 6. března 1942 odjel transportem do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde byl zařazen do tábora Auschwitz II-Birkenau, kde 4. dubna 1942 zemřel. Zůstaly po něm manželka Jaroslava a dvě dcery, Stanislava a Jaroslava.