Tajně tak vzniklo asi 50 děl kreslených většinou tužkou na toaletní papír. Jednalo se hlavně o karikatury spoluvězňů. Několik z nich dnes můžeme nalézt ve sbírce Památníku Terezín.
V Terezíně strávil Bohumil Janda necelé tři měsíce, dne 5. října 1944 byl s dalšími Plzeňáky transportován do německého Zwickau. Zde ho drželi ve vazební věznici stojící vedle káznice. Jeho vězeňská práce spočívala v lepení papírových pytlíků. Kromě toho dělal ještě soukromě pro zdejší úředníky knihařské a písařské práce, maloval a kreslil portréty, vytvářel diplomy, gratulace a jiné písemnosti, čímž si ze strany dozorců zajistil lepší zacházení. Mezitím podstoupil výslech u vyšetřujícího soudce. Až po několika měsících byl v březnu 1945 převezen k soudu do káznice Waldheim, před kterým stanul 12. dubna 1945. Za přípravu velezrady proti Říši, nadržování nepříteli a válečnou špionáž obdržel trest 10 let káznice. Bohumil Janda se však brzy dočkal konce války, osvobozen byl 9. května 1945.